Okolí Kamýcké ulice

V okolí Kamýcké se nachází překrásná přírodní scenérie Kozích Hřbetů a hezké cyklotrasy např. na zříceninu Okoř.

Jste unaveni po celodenním putování Prahou nebo po práci? Objednejte si relaxační masáž v nedalekém sportovním centru a pak si dejte dobrou večeři v restauraci JaS.

Asi 50m od budovy hotelu JaS je krytý bazén, tenisové kurty, tělocvična, volejbalové a beach volejbalové hřiště, posilovna, sauna, masáže, vířivky ...

Historie Suchdola

Obec na sever od Prahy, založili Přemyslovci obdobně jako Sedlec v 10. stol. na cestě mezi Prahou a Levým Hradcem. Suchdol se rozkládá na kopci nad Vltavou, která spolu s hercynským vrásněním utvářela od období starohor dnešní podobu romanticky krásné krajiny, chráněnou přirodní rezervaci. Nejstarší osídlení dokazují nálezy valounové industrie z období před 300.000 lety. Nálezy z doby bronzové, (únětická kultura v Tichém údolí), bronzy knovízské kultury v Kozích hřbetech a náramek z keltského pohřebiště v Suchdole, svědčí o téměř nepřetržitém osídlení. Přemyslovci věnovali Sedlec na konci 10. století klášteru Ostrovskému, Suchdol prodali v 11. století svatojiřským benediktinkám, které jej vlastnily až do roku 1421, do husitských válek. Suchdol měl tehdy 100 - 110 obyvatel. Ve 14. století patřil Sedlec pražskému proboštství, pak, do husitské revoluce, strahovskému klášteru než jej převzalo Staré Město pražské. Pak se vystřídali jako majitelé správa kostela Panny Marie na Louži, Týnský kostel a pražské probošství. Z řady majitelů Suchdola nejvíce obec pozvedl rod Sluzských, s českou historií je spjat také rod Budovců. Na konci třicetileté války byl Suchdol i se statkem vypleněn a vypálen. Došlo zde k bitvě Švédů s císařskými rejtary na poli "Na rybářce". V roce 1679 koupili Suchdol emauzští benediktini a podrželi jej až do roku 1930.

Na konci 17. století řádil i v Suchdole mor. Na morovém hřbitově byla postavena nejprve v roce 1704 zvonička a později kaple sv. Václava, v Sedlci kaple Nejsvětější Trojice v r.1725. K památným stavbám patří kromě budov obou statků i hostinec Na Chumberku, nazvaný podle pruského generála Humperta z pruskorakouské války, dále Trojanův mlýn, zvonička z r.1846 u nejstaršího domu čp.2. V druhé polovině 19.st. pozvedli suchdolské panství Brandejsové. Na jejich dvoře našel útulek malíř Mikoláš Aleš, který tu vytvořil svá nejkrásnější díla, zejména cyklus Vlast. Sedlecké hospodářství pozvedli nájemci F.J.Maser, J.B.Labler, též kronikář, F.V.Pštross, první český starosta pražský. Koncem l9. st. se rozvíjí průmysl, zejména cihlářský (F. Herget.), vzrůstá počet dělnictva. Od r. 1922 se stal Sedlec součástí Prahy, Suchdol až v r. 1968. Atrakcí Sedlce byl v první polovině 20. st. Slon s restaurací v útrobách. V druhé polovině 20. století byly postaveny Sedlecké mrazírny, největší výrobní podnik v obci. Chloubou Suchdola v první polovině 20. století byla obecná škola, v druhé polovině přispěla k vážnosti obce stavba Vysoké školy zemědělské. Po listopadu byla postavena první česká bezbariérová základní škola a na náměstí vyrostla další dominanta obce, hotel Wienna. Od r. 1990 je území Sedlce připojeno k Suchdolu, s nímž nyní tvoří samostatnou městskou část Praha - Suchdol.

Suchdol je domovem řady umělců, z nichž někteří dosahují významných úspěchů nejen doma, ale i v zahraničí.

Průvodcem po historii obce až do dnešních dnů je kniha "Kapitoly z minulosti Suchdola a Sedlce" V. Laštovky, vydaná nakladatelstvím Scriptorium v r. 1999 v počtu 1500 výtisků. Měla by být k dostání za 149Kč